|
|
Development of the concept of liminality in selected works of Salman Rushdie
Švejdík, Jan ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Jádrem této diplomové práce je zachycení pojetí liminality v dosavadní tvorbě Salmana Rushdieho, konkrétně v románech The Satanic Verses, The Ground Beneath Her Feet a Two Years Eight Months and Twenty-Eight Nights. Na vybraných postavách a motivech popisovaných románů se projevují autobiografické prvky, cílem práce je tedy popis proměny pojetí liminality v chronologickém vývoji, kdy uvedené knihy reprezentují tři období, ve kterých se vzájemně podstatně liší autorovo vnímání domova a migrace. Fenomén liminality je popsán v rámci teorie postkoloniální literatury, pozornost je proto věnována pojetí "jiného" ve vztahu k domovu a jeho kulturním specifikům, a stejně tak ve vztahu k nové zemi pobytu migranta. Analýza uvedených děl a jejich abstrakce do tří reprezentativních období tvoří referenční rámec pro srovnávání s možnou budoucí tvorbou autora.
|
|
|
Imaginace a realita v díle J.R.R. Tolkiena a Neila Gaimana
ŠIMMEROVÁ, Alena
Bakalářská práce si klade za cíl zkoumat vybrané práce J. R. R. Tolkiena a Neila Gaimana jako typické představitele žánru fantasy literatury. Příběhy Tolkienova Hobita a Pána Prstenů a Gaimanovy Coraliny a The Graveyard Book budou srovnány a analyzovány na teoretickém pozadí přechodových rituálů. Jejich klíčovým konceptům se tak dostane dostatečné představení, aby bylo možné vytvořit spolehlivý základ navazující analýzy. Důraz bude kladen zejména na koncept liminality, jelikož právě ona představuje stav, v němž dochází k dramatickým změnám jedincova charakteru. Do centra zájmu pronikne vztah mezi fantastickým dobrodružstvím jako liminální fází děje a jeho preliminální a postliminální fází, které jsou více či méně spojeny s realistickými prvky. Vlastní analýza se zaměří především na kontrast mezi fantastickou zápletkou, spojenou s motivem cesty a zkoušky, a jejím rámcem tvořeným úvodem a závěrem dobrodružných příběhů. Kromě toho část předkládané práce zohlední definici fantasy žánru jako takového a přiblíží životní zkušenosti obou autorů. Závěrečná část bude uzavřena tématikou smrti jakožto liminální zkušenosti, v níž se schází imaginace a realita.
|
|
|
Liminalita v románu Brama Stokera Drákula a dekadentní prvky díla
MIFKOVÁ, Zuzana
Práce nejprve charakterizuje dekadentní prvky románu Brama Stokera Dracula v kontextu pozdně viktoriánské literatury a obecně se pokusí definovat pojem liminalita podle přístupu Arnolda Van Gennepa (Rites of Passage) a Victora Turnera (The Ritual Process). Jádrem práce bude interpretace kategorie liminality na základě literárněvědné analýzy Stokerova románu, zahrnující vytyčení motivů a témat, které s pojmem liminalita souvisejí, a dále pojetí nadpřirozena a kategorie jinakosti (Otherness, the uncanny), jak je definuje S. Freud v eseji Das Unheimliche. Práce se zaměří na téma překračování hranice mezi lidskou sférou a světem nadpřirozena a pokusí se o interpretaci pojmu liminalita v kontextu díla pozdně viktoriánského období.
|
|
| |
|
| |
|
|
Identity and Displacement in Contemporary Postcolonial Fiction
Olehlová, Markéta ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Franková, Milada (oponent) ; Kolinská, Klára (oponent)
Resumé Hlavním cílem této dizertační práce je zachytit dva klíčové aspekty postkoloniální teorie - identitu a pojetí místa a vykořeněnosti a jejich reflexi v dílech autorů zařazovaných běžně do kánonu postkoloniální literatury. Práce se skládá ze tří hlavních částí. V úvodu nastiňuji motivaci práce a teoretická a literární východiska. Samotná dizertační práce je rozdělena na dvě samostatné části. První část nazvaná "Identita v postkoloniálním diskurzu" se zaměřuje na zpracování tohoto pojmu v sekundární literatuře a pojmenování jednotlivých strategií, jež postkoloniální subjekty zaujaly jak v dobách kolonialismu, tak v důsledku imigrace. Teoretická část věnovaná identitě předchází interpretační části, která analyzuje dvě stěžejní díla postkoloniálního literárního kánonu: Satanské verše Salmana Rushdieho a Buddhu z předměstí Hanifa Kureishiho. Druhá teoretická část je nazvaná "Koncepty místa a vykořeněnost". Jak je již patrné z názvu, pojednává o jednom z nejdůležitějších témat celé postkoloniální literatury - zabývá se pojetím místa jako takového ve vztahu k postkoloniálním subjektům a dalšími fenomény, které s konceptem místa souvisejí: vykořeněností, definicí domova, tzv. bájnými domovy aj. Tato teoretická část předchází opět analýzám dvou děl, která jsou ve spojitosti s koncepty místa hodna pozornosti,...
|
|
|
Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny ty nevšední zážitky mezi tím)
Sedláčková, Tereza ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny nevšední zážitky mezi tím)", se věnuje iniciaci v současné společnosti na případu jednoho konkrétního workcampu. Konkrétní iniciací, kterou se tato práce zabývá, je přechod mezi dětstvím a dospělostí, která je v naší společnosti umožňována prostřednictvím sekulárních přechodových rituálů. Pro jejich rozbor je zde využita tří-fázová koncepce rites de passage Arnolda van Gennepa se zaměřením na prostřední, liminální, fázi a její průběh, jak ji popisoval Victor Turner. Cílem této práce je nastínit některé příklady cestování, které mohou nabýt podoby rites de passage, a pomocí výzkumu na jednom konkrétním workcampu také ukázat, že je možné se zde setkat s liminálním a iniciačním charakterem cestování. V souladu s teoriemi Victora Turnera je jako nejprůkaznější projev liminálního stádia (respektive rite de passage a iniciace) chápán vznik skupiny typu communitas. Právě Turnerově communitas byla především v empirické části tohoto textu věnována zvláštní pozornost. Metodologicky je práce ukotvena v zúčastněném pozorování terénu a polostrukturovaných rozhovorech s účastníky workcampu, které se uskutečňovaly v rámci zkoumaného workcampu. Tato práce dokazuje, že za specifických okolností může workcamp prostřednictvím vzniku...
|
|
|
"Techno-communitas": Transformace fenoménu freetekno z perspektivy sociální a kulturní antropologie
Beaufort, Martin ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Jurková, Zuzana (oponent)
Náplní této diplomové práce je sociálně antropologická analýza a interpretace fenoménu freetekno party v ČR, a to jak ze synchronní, tak i diachronní perspektivy. Autor ve své argumentaci vychází jak z vlastního terénního výzkumu, tak i odborné literatury k tématu. Jako základní metodický rámec byla zvolena rozšířená případová metoda. Po představení výchozích teoretických konceptů (hudební scéna, novodobé kmeny, subkultury mládeže, přechodové rituály, liminalita a liminoidita, spontánní communitas a rhizom) a nástinu aktuálního stavu bádání v oblasti studia fenoménu freetekno, následuje empirická část práce sestávající z dvou částí: historicko-etnografické a analyticko-interpretační. První z nich obsahuje popis situace rave party ve Velké Británii, expanzi tohoto fenoménu do kontinentální Evropy, jeho uchycení v ČR a postupný vývoj až do současnosti. V následující části je pak výše nastíněná situace podrobena teoretickému rozboru a sociálně antropologickému výkladu. Freetekno scéna je popsána jako neotribální rhizom a freetekno události jsou konceptualizovány jako unikátní rituální procesy. Transformace fenoménu freetekno je pak interpretována jako proces normativizace a domestikace původně spontánní communitas, který vede k prolínání freetekno scény s mainstreamovou společností, čemuž se její část...
|
|
|
Krátký neprofesionální film jako žánr současného folklóru. Možnosti jeho výzkumu na webu v antropologické a sociologické perspektivě
Kubík, Milan ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato explorační studie si klade za cíl vymezit krátký neprofesionální film jako relevantní předmět studia pro antropologii a sociologii. Nejprve je v práci krátký neprofesionální film vymezen jako produkt lidové kultury, který však sdílí mnohé charakteristiky s filmem komerčním. Následně je krátký neprofesionální film charakterizován jako svébytný žánr současné folkloristiky. Toto vymezení proběhne na základě jeho komparace s charakteristikami současné pověsti. Následně práce ukazuje jaké symbolické funkce může krátký neprofesionální film ve společnosti zastávat a pomáhat tak ustavovat její symbolický řád Jeho hlavní funkcí je přivádění mezních prožitků do každodenního kontextu diváka. Tímto způsobem se sledování krátkého neprofesionálního filmu stává přechodovým rituálem, který dává divákovi možnost, zažít stav liminality - narušení řádu - prostřednictvím napětí. Toto napětí však divák prožívá v bezpečném symbolické světě filmu. Při konečné katarzi, která je umocněna eliptickou zápletkou, pak nastane uvolnění napětí a obnovení sociálního řádu. Práce je spojením kvantitativního výzkumu a etnografie v kyberprostoru. Práce tak staví do středu práce postavu výzkumníka a její nezbytnou reflexivitu. Mimo to se práce snaží rovněž upozornit na metodologická rizika, která výzkum na internetu představuje....
|
|
|
Holden Caulfield as a liminal character
Chrobok, Jiří ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postavou Holdena Caulfielda, hlavní postavu románu J.D. Salingera Kdo chytá v žitě, přičemž tohoto hlavního hrdinu vnímá jako člověka na prahu dvou etap lidského vývoje. Zaměřuje se na pojmy liminalita a meziprahovost hlavní postavy. Práce hledá a představuje prvky jeho meziprahovosti ze samotném románu. Uvádí konkrétní příklady pozice hlavní postavy mezi dětstvím a dospělostí prostřednictvím Holdenova chování, myšlenek a dialogů.
|
host ::
RSS.